Jsou lidi, že kterých srší melodie, texty nebo rovnou celé písničky. Kéž bych byl jedním z nich.

Asi to znáte – člověk vezme kytaru, pak hledá ladičku, nakonec si instaluje appku, pak půl hodiny brnká Em G C Ami, aby to nakonec vzdal a šel raději koukat na YouTube. Nic moc! A přitom stačí 10 minut denně. Největším problémem pro skládání je pro mě udržení pozornosti. Proto je dobré se pokoušet o maximální koncentraci na kratší časový usek. Jak to vypadá v praxi?

• Chopím se svého nástroje
• Vezmu si telefon, nebo rekordér a spustím nahrávání
• Nastavím si stopky na 10 minut
• Nadechnu se
• Spustím časomíru a hraju

Jde o to hrát pořád dál. Odrážet se od jednoho nápadů k druhému. Zkoušet něco, co jste ještě nezkusili. Hrajte akordy, melodie, rytmické party… A hlavně nikdy, nikdy, NIKDY nehrejte něco, co už existuje. Tím nemyslím, že nesmíte hrát NĚCO JAKO Nothing else matters, ale opravdu nehrejte přímo Nothing else matters. Na to bude čas později. Po deseti minutách vypněte nahrávání. Samozřejmě můžete vymýšlet dál, ale svůj denní základ máte splněn. Cvičení opakujte každý den, pokud je to možné (je to jen 10 minut!).

95% toho, co nahrajete, bude nanic. Ale těch zbylých 5%… Možná se pak přistihnete, jak si melodií ze včerejšího večera broukáte v práci. A pak i při obědě. A po cestě domů. Tehdy je čas se k ní vrátit! Ale o tom jindy.