Která postava hraje hlavní roli ve Vykoupení z věznice Shawshank? Nebo v Přeletu nad kukaččím hnízdem? V Matrixu? Andy Dufresne. Randle McMurphy. Neo. Možná jste si nevzpomněli na jména, ale určitě jste v duchu viděli jejich tváře. Teď trochu těžší otázka: Kdo (nebo co) hraje hlavní roli ve vaší písni? Zamyslete se nad tím. Vraťte se k vaší poslední nahrávce a jasně identifikujte hlavního hrdinu. A pak o to samé požádejte i několik “nezávislých” posluchačů, lidí z vašeho okolí. Shodují se vaše odpovědi?

Stejně jako filmové postavy musí mít (více méně) přesně rozdělené role, tak i nahrávky by měly mít stanoveny priority v obsazení. Jak to může vypadat? V hlavní roli tvorby Davida Bowieho byl vždy on sám a jeho hlas. Zcela jednoznačně. Proto mohl přeskakovat ze stylu do stylu, aniž by ztratil svoji hudební tvář. Alice In Chains vždy byli a budou založení na tvrdých kytarách a silných harmonizovaných melodiích. Tady bych dokonce podotknul, že se hodně lidí mylně domnívalo, že hlavní postavou AiC je Layne Staley a jeho hlas. Vůbec nesnižuji jeho kvality, nicméně alba vydaná po jeho smrti se podle mě směle staví na stejnou úroveň, jako ta předešlá. Ano, zní trochu jinak, ale to tom, že jde o Alice In Chains, není pochyb. Takže velký úkol – kdo je v hlavní roli vaší tvorby? Pokuste se to stanovit jak na “mikro” úrovni, tedy v jednotlivých písních, tak na “makro” úrovni, tedy v celé vaší tvorbě.

Mikro úroveň

Třeba Back In Black od AC/DC. Zcela jednoznačně jsou zde hrdiny kytarový riff (včetně sóla) a zpěv. Basa a bicí jen přizvukují (dva breaky na bicí přichází v čase kolem 3:10 a pak 3:34). A zrovna u AC/DC toto platí i na makro úrovni – celá jejich tvorba je definována kytarovými riffy a “v dobrém slova smyslu” kvílením Bona Scotta a Briana Johnsona. Another One Bites The Dust legendárních Queen je příkladem vůdčí basové linky. Bicí jsou zde taky velmi jednoduché, nicméně bych je považoval taky za vůdčí, protože vytváří “disco” dojem písně. Ostatní nástroje vstupují, vystupují ale nepřebírají hlavní roli. Co z toho plyne? Nemůže být všechno v hlavní roli – některé nástroje vždycky budou slyšet víc, některé míň. Některé si užijí slávu, jiné pouze přizvukují. Stejně jako  A s Queen se taky přemostíme k makro úrovni.

Makro úroveň

Jak je možné, že Freddy a jeho parta mohli vydat Another One Bites The Dust a We Are The Champions? Under Pressure i Crazy Little Thing Called Love? Tyto čtyři písně jsou mezi top 10 nejposlouchanějších skladeb Queen na Spotify. A přitom je každá stylově úplně odlišná. Je to proto, že identita Queen není založená na hudebním stylu, ale na jejich osobnostech. Kdyby tu Freddy Mercury byl dnes, klidně by mohl oznámit spolupráci s Miley Cyrus a všichni by byli natěšení, co z toho bude. Kdyby to udělal Angus Young?…

Co z toho plyne? Za prvé, nemůže být všechno v hlavní roli – některé nástroje prostě budou slyšet víc, některé míň. Některé si užijí slávu, jiné pouze přizvukují. Za druhé, přemýšlejte, kdo je hlavním hrdinou celé vaší tvorby? Jste kapelou mnoha stylů, nebo jste vyhranění? Jste jako spíše chameleon jako Dawid Bowie a Queen, nebo se držíte svého osvědčeného, jako AC/DC? Ani jedno není špatně. Ale určitě je špatně to o sobě s jistotou nevědět.